Einar Stenvold Wik, SCOPE

Surakarta, srpen 2011

Moewardi Hospital

Vnitřní lékařství

Přípravy na cestu

Něco jsem si o Indonésii načetl, sehnal jsem si potřebná očkování a zažádal o vízum. Jeho vyřízení trvalo na norské ambasádě v Oslu týden.

Doprava

Letěl jsem letadlem se společností Quatar Airways. Platil jsem kreditkou a letenku jsem kupoval asi měsíc před odletem.

Organizace na začátku stáže

Vyzvedli mě na letišti, tak jak jsme se dohodli s místním LEO. Pomohli mi sehnat si dočasně ubytování, než byly k dispozici koleje ve kterých jsem bydlel.

Ubytování

Bydlel jsem na kolejích, kde bydlela i spousta místních studentů, asi 5 minut od nemocnice, kde jsem pracoval. Chodili jsme do práce pěšky. Co se týče internetu, museli jsme chodit do 24 hodin denně otevřeného oddělení pro zahraniční studenty na universitě. Kromě toho jsme také používali internet v kavárnách.

Jídlo

Dostali jsme 500 000 indonéských rupií, což nám mělo pokrýt náklady na jídlo na měsíc. Na to to bylo málo, ale aspoň, že tak. Jedli jsme místní jídlo, to nejlevnější a nejsnáze k dostání – v místních restauracích. V porovnání se západními standardy se zde na hygienu moc nedbá.

Stáž v nemocnici

Pracovali jsme osm hodin denně, šest dní v týdně. Podle mě byla stáž kvalitní, ale možná mi to tak přijde proto, že jsem měl velký zájem se něco naučit a byl jsem práci dost odevzdaný. Kdo chtěl naplno využít potenciál konkrétně téhle nemocnice, musel mít o učení se opravdu velký zájem.

Jazyk

Komunikovat se dalo docela dobře, vzhledem k tomu, že doktoři a medici uměli průměrně anglicky. Všechno dost závisí na tom, jaký zájem budou mít doktoři, asistenti a ostatní studenti diskutovat s vámi ohledně pacientů, komunikovat s pacienty a jejich příbuznými. Budete se muset taky naučit nějaké fráze v Indonéštině, abyste se dorozuměli s pacienty. Pokud sem půjdou v budoucnosti nějací studenti na výměnu, připravte se na to že alespoň základní otázky v jazyce místních se budete muset naučit.

Město

Město je na Indonéské poměry středně velké. Nejsou v něm v podstatě žádní turisté, takže pokud tu nebudou další studenti na stáži,budete zde jediní ze západu. Do centra se dá dojít pěšky, i když pokud člověk bydlí na koleji, většinou si na zpáteční cestu vezme taxíka. Místní nechodí – vůbec.

Volný čas

Výměnné studenty provedou po městě a vezmou na výlety v okolí města. Stálo to za to! Setkávali jsme se s dalšími lidmi co bydleli na koleji, nebo pracovali v nemocnici a chodili jsme hrát fotbal, basket atd. Místní jsou všeobecně velmi otevření cizincům a většinou s vámi rádi tráví nějak čas.

Hodnocení místní IFMSA ( 1 nejlepší, 5 nejhorší)

2: na jedničku tomu chyběl nějaký celkový plán po dobu naší návštěvy. Také jsme neměli přístup k doktorovi, se kterým bychom mohli konzultovat případy v nemocnici. Jako studenti na stáži jsme z ní vyždímali co se dá tím, že jsme byli velmi aktivní a chytali se každé příležitosti. To co dělalo celou stáž velmi příjemnou byl zájem, který o nás projevovali doktoři i studenti. Místní organizátoři jsou skvělí! Určitě ukázali zájem nám s čímkoliv pomoct! Díky nim byl náš pobyt vážně skvělou zkušeností!

Cestování

Podívali jsme se s lidmi z místní IFMSA/SCOPE na dvě hlavní turistická místa a bylo to moc fajn. Kromě toho jsem cestoval po Indonésii 3 týdny, projel většinu turistických zajímavostí – Bromo, Bali, plavba lodí z Loboku do Flores,lodí na Sulawesi a na sever do Togeans přes centrální Sulawesi. Zabralo mi to 3 – 4 týdny a bylo to celkem levné.

Peníze

Život v Solo je levný, večeře stála od 10 000 rupií, což je 20 Kč. Na druhou stranu to bylo nejlevnější město a někdy budete muset jíst místní jídlo, které může být dost tučné.

Nejhorší zkušenost

Bolesti žaludku, které ale po pár dnech přešli.

Nejlepší zkušenost

Studenti a doktoři ze Solo, díky nimž byla práce v nemocnici skvělou zkušeností.

Překvapení a kulturní rozdíly

Velmi intenzivní modlitby uprostřed noci, pokud pojedete během měsíce Ramadánu.

Kontakt

Einarilia (at) hotmail.com

Komentáře

Indonéský způsob výuky se zaměřuje hodně na psaní prací a myslím, že je to ztráta času. Také jsem několikrát viděl, jak značná úcta k vyššímu vzdělání a respektovaným kolegům nutí v jednom kuse studenty i doktory držet se zpátky ze strachu, že „ztratí tvář“.

Odkazy

Když mi zašlete e-mail, pošlu vám heslo ke svému albu.

Email: einarilia (at) hotmail.com